Wizards Fight - Eighth Part

28. srpna 2011 v 2:04 | Lexi |  Wizards Fight
Ani nevím jak, ale podařilo se mu mě zklidnit. Nejprve byl trochu ostražitý a dával si pozor na jazyk, ale nakonec si ze mě už dělal srandu - tak jako vždycky. Smál se mi, že jsem jako taková ta divná ryba, co když se lekne, tak se nafoukne a 'je uražená'. Když se nad tím zamyslím, právě při téhle debatě vznikla moje nová přezdívka, kterou upřímně řečeno nesnáším a kterou mě nazývá jenom Chris (naštěstí jenom v SMSkách a když jsme spolu sami, hlavně asi proto, že jsem mu vyhrožovala.. při představě, že by mě takhle oslovoval na veřejnosti mi naskakovala husí kůže a v očích mi praskaly žilky). Říkal mi Pufík. Proč zrovna Pufík teda nechápu, ale trvalo mi dlouho, než jsem přenesla přes srdce, že si mě Chris spojuje s ostnatou nafukovací rybou.

"Ahoj lásko" ozvalo se za mnou, a když jsem se otočila , stál vedle mě Chris s úsměvem od ucha k uchu.
"Ahoj .. řekneš mi, co ti udělalo takovou radost?" zeptala jsem se ho se smíchem v očích, ale naoko vážným výrazem.
"Že bys mi vymyslel nějakou novou přezdívku? Já nevim...třeba husa, protože mám ve zvyku sednout si na lavičku k cizímu klukovi a nechat se zavézt na druhej konec světa?" řekla jsem s potlačovaným smíchem.
"Ne, nic takového by mě v životě nenapadlo Pufíí" odvětil radostným hlasem - asi byl šťastný, že mám konečně lepší náladu.
"Chrisi Avenue! Zapřísahám tě, popřípadě zakleju! Už nikdy mi neříkej Pufíku nebo Pufíí! Už žádnej Pufínek nebo Pufíček! Prostě ne, chápeš?" rozčilovala jsem se pořád, ale nemělo to cenu. On se prostě rozhodl a já to žádnými slovy nemohla změnit - což mě neuvěřitelně štvalo. Rozumně se rozhodl nijak to nekomentovat. Místo toho se na mě ušklíbl, vyzívavě mrkl a zeptal se, jestli nemám chuť projet se na - podotýkám jeho - lodi. Raději jsem souhlasila, protože to vypadalo, že mi s tou rybou jinak nedá pokoj.
"Co říkáš, nechtěla by ses projet na lodi? Neboj, je to jenom malá plachetnice a je jenom moje" prohlásil hrdě.
"Ehm...no víš..." zakoktala jsem se, ale když začal pootevírat pusu, zřejmě aby mě začal vydírat.. "Tak dobře, projedeme se!" souhlasila jsem.
"Tak dobře, pojď" zareagoval bleskově Chris a natáhl ke mně ruku. Naoko nedočkavě jsem se jí chytila a nechala se odtáhnout až do přístaviště u jezera. Tam mi Chris zavázal oči kapesníkem - doufám, že čistým - a sundal mi ho, až když jsme seděli na přídi lodičky, která brázdila vodní hladinu. Nechtěla jsem to přiznat, ale byla to krása.
Za chvíli jsme byli po pás durch od slané vody z jezera Salt Lake. Myslela jsem si, že až budeme mimo dohled čumilů, postávajících na přístavním molu, tak Chris prostě zakotví a my se budeme moct vykoupat - v mém případě se zůstat opalovat. On ale ani nezpomalil, prostě jel dál. Po deseti minutách jsem se ho konečně zeptala: "Máš v úmyslu někdy zastavit?" on mi jednoduše odvětil, že za chvíli jsme na místě. Nechápala jsem, o co mu jde. Jezero i jeho břehy byly liduprázdné.
Avšak za okamžik už jsem cítila, že se Chris zvedá a navádí plachetnici do malé, skryté zátoky, která byla témeř neviditelná. Voda v ní byla teplá, průzračná a hloubka byla také ideální - tak akorát na plavání, ale pořád bych stačila. Jenom jsem žasla, protože v Chrisově světě bylo asi všechno nadprůměrné. On sám se k tomu nijak nevyjádřil, prostě se choval jako by nic, ale já vytušila, že je nadšený z mého ohromení a úžasu. Se skromným výrazem se ke mně otočil a pokrčil rameny, jakože to přece nic není a že jde o naprosto normální a obyčejné místo. Nezbývalo mi moc možností, jak zareagovat, tak jsem se prostě zasmála a on to pochopil tak jak měl - jako, že je to nádhera a že je úžasnej. Poněkud se zarděl, ale hned ho to přešlo a zeptal se:
"Tak co, půjdem si zaplavat?"
"Ehm..já si nevzala plavky. Asi zůstanu u opalování" zamumlala jsem. Ve skutečnosti jsem si je koupila, za směšnou částku po cestě k jezeru, zatímco Chris si vyřizoval 'svoje záležitosti'. Skutečný důvod, proč jsem nechtěla, aby mě viděl v plavkách byl, že po bocích se mi táhly strie už od mých 10ti let a já nikdy nedovolila, aby je viděl někdo mimo mou rodinu. Myslela jsem si, že se z toho jednoduše vykecám, ale nebylo to tak lehké.
"To nevadí, můžeš jít plavat ve spodním prádle" mrknul na mě Chris a sundal si triko, pod kterým skrýval vypracované tělo, denně posilujícího sportovce - on se teda rozhodně za nic stydět nemusel.
"Hele já bych pak musela bejt naostro a...nebylo by to ono...nechci si to namočit...ehm.."no musela jsem uznat, že improvizace mi teda moc nejde.
"Tak pojď bez plavek ne? Hele buď v klidu, nikdo kromě nás tu neni! A já klidně budu solidární a taky půjdu bez plavek" řekl a zasmál se na mě "Fakt tě nikdo kromě mě neuvidí...A já jsem tvůj kluk" pokračoval bez zábran. Na okamžik se mi zatmělo při představě, že bychom se spolu...ne! Copak si myslí, že jsem nějaká děvka, co jde s někým hned do postele? Teda...do vody?!
"Hele Chrisi neber si to osobně, ale neznám tě ani tejden a ty už se mnou chceš mít sex? A promiň, ale proč myslíš, že jsi můj kluk? Jestli myslíš tu pusu co jsem ti dala - několikrát - tak to bylo čistě kamarádský! Neříkám, že s tebou nechci.. chodit, ale dej tomu trochu času, prosím!" Hned jak jsem to dořekla, došlo mi, jak blbě to muselo znít. Tak a teď sem to všechno pokazila. Naštve se na mě, pohádáme se..Ale tohle já přece nechtěla! Jeho reakce mě ale překvapila:
"Už to děláš zase. Zase tady na mě bez důvodu ječíš," zašklebil se na a pak pobaveně pokračoval "Tak zaprvý - kdo mluví o sexu? Já mám na mysli pouze nevinné koupání bez plavek. Zadruhý - čistě kamarádský? To jak jsme se mazlili bylo čistě kamarádský? Hmm tak to začínám žárlit na tvý kamarády" to jsem se začala smát i já "A za třetí - jsem rád, že se mnou chceš chodit, protože bych se nedivil, kdybys mě při mé povaze nemohla vystát! Já sám mám občas sám se sebou jistý problém. A jestli chceš počkat, počkáme, nechci tě do ničeho nutit!" Dořekl, co chtěl a pak se na mě podíval, jako bych byla opravdu to jediné, na čem mu záleží.
"Ty jsi opravdu ten nejlepší kluk, jakýho jsem kdy potkala" pochválila jsem ho, chvíli se zamyslela a pak pokračovala "Tak co? Půjdeme se vykoupat?" Samozřejmě souhlasil - to já jsem ta divná. Jakmile jsme skočili do vody (on stylovou šipku a já tak napůl placák), začali jsme se líbat a neměli v úmyslu skončit.


btw tohle je ta ryba (jakože fakt existuje) :D před a po nafouknutí :))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama