Mission To The Moon - The Fifth Part > Cookies

24. listopadu 2011 v 21:57 | Cookies |  Mission To The Moon
Brr!To je ale studený! řekla jsem si v duchu,když mě něco začlo studit na obličeji.Otevřela jsem oči a viděla jsem,kde to sem.Ležím na zemi před Dackovým pokojem a..Dack!Rychle jsem se zvedla a začala jsem se po něm rozhlížet,jenže v tom mě objaly dva páry rukou a já si uvědomila,že to je Domča a Hanka.Proč mám na tváři vodu?To bude asi to,co mě studilo..


"Co se děje?" zeptala se mě Domča,když mě konečně přestaly objímat.
"Co se tady stalo?Kde je Dack?" začala se Hanka horečnatě vyptávat krátce po Domče.Potřebovala jsem si to všechno probrat v hlavě.Co se vlastně stalo?
"Byli tu takoví divní lidi! Já nevím, něco jako mimozemšťani. Oni měli takový divný náramky a... a procházeli zdí! A prostě vzali Dacka a odpluli někam pryč!!" odpověděla jsem jim a zároveň sama sobě..
"Jak moc ses do tý hlavy flákla prosim tě?" řekla na to sarkasticky Domča a já měla pocit,že mi nevěří.
"Věřte mi!Je to pravda!" začala jsem se hájit,protože jsem nechtěla,aby mně měli za blázna,i když už mě asi mají..
"Jo,jasně,samozřejmě,že je." hlácholila mě Hanka,ale teď jsem jí pro změnu nevěřila já.Mezitím jsem se zvedla na nohy za Hančiné pomoci.
"Věříte mi,ne?" zeptala jsem se,protože už mě to začínalo štvát.Proč mi prostě nemůžou uvěřit?To jim nestačí,že je Dack pryč a moje krev v umyvadle?
"Jo, jasnačka. Nechceš si jít lehnout? Možná máš otřes mozku...nebo něčeho podobnýho, to je jedno." začala hned Domča,nejspíš proto,abych je už neotravovala svými "pohádkami" o mimozemšťanech.Vzala mě za ruku a šly jsme spolu k naším pokojům.Ještě jednou jsem to Domče všechno vysvětlila.Dopodrobna,každý detail,jak to bolelo,když mě ten muž praštil do hlavy,když mi sevřel krk..Mám nápad!Já jim to můžu dokázat!Jak mě ten muž chytil za krk,bylo to tak silně,že se vsadím,že tam zítra budu mít modřiny.Možná se začínají dělat už teď..
"Potřebuju zrcadlo!" řekla jsem Domče,možná až moc nadšeně,takže si asi myslí,že sem se doopravdy zcvokla..
"Dobře.Myslim,že máš jedno v pokoji.." odpověděla mi Domča zaraženě,takže si určitě myslí,že sem se zcvokla..Došly jsme ke mně do pokoje a já se začla rozhlížet po pokoji,až jsem to zrcadlo našla.Bylo pověšené na zdi vedle postele.Rychle jsem k němu přešla,div sem se nepřerazila o můj kufr s věcmi,který jsem tady jen tak pohodila,když jsme startovaly.Podívala jsem se do zrcadla,otočila se,abych si viděla na zadní stranu krku a začala hleda jakékoli známky po modřinách.
Domča se na mě podívala zkoumavým a zároveň pohledem typu : Je magor?! a pak pronesla : "Co to děláš?" jako kdyby se bála,že na ní za chvíli zaútočím nějakou superzbraní.Kdybych ji měla,tak ji použiju na ty lidi,co unesli Dacka a ne na svojí nejlepší kámošku!Chudák Dack,kde teď asi je a jestli ještě vůbec žije..Obrázek v zrcadle se mi začal rozmazávat,protože se mi oči zalily slzami při myšlence,že je Dack mrtvý.Snažila jsem se je zadržet,ale jedna mi stejně utekla a skutálela se mi po tváři.Domča si toho nejspíš všimla a to už se mi po tváři kutálelo více slz.Přestala jsem myslet na modřiny,stejně tam teď nebudou,sedla jsem si na postel a začala brečet úplně.Pustila jsem to,protože stejně nemělo smysl zadržovat to.Domča si ke mně sedla,objala mě jednou rukou a zeptala se mě,co se děje,že najednou brečím.
"Dack.." hlesla jsem skoro neslyšitelně,ale ona mě asi slyšela,protože mě objala i druhou rukou a řekla,že to bude dobrý,že ho najdeme.Doufám..
"Ty ho máš ráda,viď?" zeptala se mě Domča,když se ode mě odtáhla,aby mi viděla do obličeje.Jenom jsem jí kývla s lehkým úsměvem na rtech.
"Věříte mi?" vzesla jsem k ní otázku,jako když se malé dítě ptá maminky,jestli existuje Ježíšek.
"Jo,věříme.Teď už jo." usmála se na mě,aby potvrdila to co jí vyšlo z úst."Půjdu se podívat za Hankou.Ty si mezitím odpočiň,za chvilku za tebou přijdeme."
"Dobře." naposledy jsem ji objala a pak se Domča zvedla a zamířila ke dveřím.Když se dveře zaklaply,lehla jsem si na postel,zavřela oči a myslela na Dacka.Na jeho krásné spinavě blond vlasy,na jeho úžasnou tvář,na jeho dokonalé světle hnědé oči..A pak jsem se propadla do tmy a všude kolem poletovaly různé obrázky s Dackem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama