Imagine 0.03

4. března 2012 v 17:37 | Lexi&Cookies |  Imagine
Pro: Tezz (Tessa)
Celebrita: Louis Tomlinson (zpěvák skupiny One Direction)
Téma: Love Story
Psaní: z pohledu 3.osoby (píšu to tak poprvé, tak mě nesuďte moc přísně:D )
Pozn. autora : Tezz jméno tvojí 'nejlepší kámošky' sem vzala z tvýho příběhu, snad neva (je to úmyslně, třeba fakt existuje, co já vím..) ;D a pro ty co nemají twitter - Followers=lidi co si vás přidaj ; Follownutí=když si někoho přidáte/někdo sivás přidá ; Connect=místo, kde se vám zobrazí, do čeho vás lidi označili, co vám 'lajkli' nebo 'sdíleli'. To je asi vše, délky se nelekejte :) Jo a omlouvám se, že to trvalo tak dlouho ;D


Bylo něco kolem 11ti večer a Tessa se chystala jít spát. Jako vždy ještě projela facebook a když nic zajímavého neobjevila, přesunula se na twitter. Projížděla zeď, komentovala tweety a přidala si pár lidí. Už ho chtěla zavřít, ale rozhodla se zkontrolovat i pod složku Connect. Kdo ví, co všechno přehlédla. Stránka se načítala strašně dlouho, ale Tessa si počkala. Obecně nepatřila k nedočkavým lidem a pár ztracených vteřin ji rozhodně nevyvedlo z míry. Konečně se stránka načetla a ona si začala číst všechno, do čeho ji lidi označili. Pak zalapala po dechu. Bylo to tam, černé na bílém! Louis Tomlinson, jeden ze zpěváků slavné anglické skupiny, ji označil do tweetu a napsal:
'Hej Tess! Viděl jsem tvoje video k I Should Have Kissed You! Je to skvělý, dobrá práce'. Vyjeveně zírala, neschopná slova. Několikrát aktualizovala stránku, a když tweet nezmizel, štípla se do ruky, aby se přesvědčila, že nespí. Byla naprosto vzhůru. Ve chvíli kdy jí došlo, že nesní, začala ječet a tancovat po celém pokoji.
"Jo!!! Panebože ANO!!! Mám takový štěstí!!! Může se tohle vůbec dít?! Mně? Vždyť sem z Čech! Áááááá!!!!" ozývalo se celým barákem. Netrvalo dlouho a do jejího pokoje vtrhla mamka.
"Co tady řveš? Chceš snad všechny vzbudit? Uklidni se!"
"Mami to nejde!!! Louis Tomlinson mě označil v tweetu! Mě!!"
"Kdo že? V čem? Hm, že se vůbec ptám. Zklidni se nebo ti ten notebook vemu! A di už spát!" zabouchla dveře.
"Jasný..už jdu!" zamumlala v odpověď, ale pokračovala - nyní už v tichém - oslavování. Když skončila, rozběhla se k posteli, na které zůstal ležet notebook a honem klikla na 'reply'. V hlavě už vymýšlela svou odpověď. Né moc slušnou, ale zase nic 'neuctivého', taky to nesmí být moc podlejzavý.. Po chvíli odepsala:
"Díky! Od tebe to znamená fakt hodně! Moc si toho vážim!"
Pak vypla komp, zhasla lampičku a šla spát.
Druhý den o tom nikomu neřekla, nechala si to pro sebe a v duchu se těšila na návrat domů. Za celé dopoledne jí nic nedokázalo zkazit náladu a v okamžiku, kdy zazvonilo na konec poslední hodiny, popadla tašku a rozběhla se ke dveřím. Proběhla po chodbě a smykem zastavila před její skříňkou. Obula se, bundu si oblíkla tak napůl a ze školy vyběhla právě v okamžiku, kdy se její spolužáci objevili na hlavních schodech. Nezastavila se, ani neohlídla, i když na ni volali a ptali se, co se stalo. Když se Tessa přihnala do jejího pokoje, okamžitě zapla notebook a nervózně přecházela sem a tam, dokud se jí nenačetl twitter a...bylo to tam! Louis jí zase napsal!
"Nemáš zač, rád lidem dělám radost!" Bylo to tak neskutečné a přitom to byla pravda. Rychle napsala:
"Víš jak bys mi udělal ještě větší radost? Kdybyste do svého turné zařadili i Českou Republiku! Jste úžasní a my vás tu všichni šíleně milujeme!" klikla na nápis TWEET a tím svoji myšlenku odeslala.
Když den na to přišla do školy, překvapilo ji, že se všude tvořily skupinky štěbetajících holek, které si mezi sebou vzrušeně vyměňovaly své názory na něco, o čem Tess neměla ani páru. Vešla do třidy, položila si tašku na lavici a připojila se k hloučku, postávajícímu před učebnou.
"..To se prostě stane! Musí!" řekla jedna z jejích spolužaček.
"Přesně! Tak dlouho jsem na to čekaly, musí vybrat Česko.." plynule navázala jedna holka z céčka, ale Tessa ji přerušila : "Co se děje holky? Co řešíte?"
"Ty to ještě nevíš?" všechny se na ni opovržlivě zadívaly.
"Když mi nikdo neřek, o čem mluvíte, jak mám vědět, jestli to vim nebo ne?" namítla logicky.
"To že One Direction možná zařadí ČR do svého turné!" dostalo se jí konečně vysvětlení.
"Ne!..To snad..Páni! To je boží" zaradovala se a její nálada se okamžitě zlepšila.
Jakmile zazvonilo na hodinu a jejich starý profesor na dějepis jim pustil nějaký dokument o 2.světové, nenápadně vytáhla mobil a přihlásila se na twitter, aby se přesvědčila na vlastní oči: "Na seznam zemí, do kterých přijedeme v rámci turné, přidáváme dnes poslední." A jako by to nestačilo, Harry napsal: "Nemůžeme se rozhodnout, pomůžete nám vybrat si mezi ČR, Chorvatskem a Švýcarskem?" Poskočilo jí srdce. Je tu naděje 1:3 že vyberou Čechy. Už chtěla mobil schovat, když si všimla, že se jí zvýšil počet followers. Měla takové tušení, ale odmítala tomu uvěřit. Jenže to byla pravda a ona měla co dělat, aby nezačala křičet. Louis si jí přidal.
Bylo těžké o tom nikomu neříct, ale nakonec to zvládla a o pár hodin později, seděla na gauči - notebook na klíně - a ještě pořád tomu nemohla uvěřit. Byla si na 100% jistá, že tohle neutají a že dříve nebo později, si toho někdo všimne a nastane peklo. V hlavě už slyšela: "Napíšeš mu, aby si mě přidal?" nebo také "Řekneš mu, že ho miluju?" Brr, té představy se děsila. Pár minut po svém příchodu prostě a jednoduše napsala :
"Louisi, si opravdu skvělej! Děkuju ti za follownutí, ještě pořád tomu nemůžu uvěřit!" a teď seděla, koukala na Óčko Charts (byl pátek) a čekala, jestli se jí opět dostane odpovědi.
"..A na prvním místě se umístili.." ozvalo se z televize a ona zatajila dech "..One Direction s písničkou One Thing!" Příval radosti, když si uvědomila, že už znova vyhráli, byl skvělý! Ten den byl snad nejlepší vůbec - One Direction možná přijedou do Čech, Louis Tomlinson si jí follownul, 1D zase vyhráli Óčko Charts.. Nic jí nemohlo zkazit radost. Naopak se ještě zvětšila, když jí Louis znovu odepsal :
"Jak jsem už psal, rád dělám lidem radost! Však uvidíš." chvíli byla normálně šťastná, pak ale začala číst mezi řádky. Teď už věřila, že sem přijedou, byla si tím naprosto jistá, takže když si všimla, že je 7 hodin - čas na vyhlášení poslední země, kterou zařadí do turné - bez nervozity se koukla na twitter a začala číst nejnovější příspěvek:
"Na seznam koncertů přidáváme O2 Arénu v Praze v České Republice. Budeme tam hrát 05/09/2013!" Ječení tisíců holek se neslo Prahou.

Uplynul rok a půl, to znamená, že za pár dní měl být onen vysněný koncert. Za tu dobu se toho stalo! Pokud se to řekne ve zkrácené verzi, tak: One Direction vydali nové album, všichni se dozvěděli o tom , jak si Louis přidal Tess, z 'nicky' se na škole stala celebrita (co se dalo čekat), Tessa si našla nejlepší kámošku Claudii, stala se plnoletou, měla slíbené dva VIP lístky a co je nejdůležitější, zamilovala se do Louise Tomlinsona. Nebyla to ta láska, kdy zpíváte jeho plakátu, sníte o něm, formujete si ho podle svých představ a bůhví co ještě. Tessa ho opravdu znala, sice ne osobně, ale minimálně dvakrát týdně s ním mluvila přes webkameru. Hlavně díky němu se z ní stal premiant třídy přes ájinu. O to ale nešlo, když s ním mluvila, připadala si svá. Ještě nikdy si s nikým tak nerozuměla.
Nevěděla coby, tak se přihlásila na skype v naději, že tam Louise zastihne. A měla štěstí - byl online a jako na povel jí okamžitě zavolal.
"Ahoj Tess, jak se máš?" usmíval se na ni.
"Čauky Lou" oplatila mu úsměv "No hádej! Nemůžu se dočkat koncertu!"
"Jenom koncertu?" zatvářil se ublíženě.
"Noo.." napínala ho ještě chvíli "Samozřejmě, že hlavně na tebe!" zasmála se. Povídali si dlouho do noci, občas se k jejich rozhovoru přidal i někdo z kluků, ale většinu času se bavili jen spolu.
"Už musím jít, zejtra začíná škola, pak jenom úterý,středa..a pak se potkáme!" loučila se s ním.
"Neni ti líto, že končí prázdniny?" zeptal se, když si všiml, jak se rozzářila při slovech 'začíná škola'.
"Ani ne, pokud to znamená, že se přiblížím setkání s tebou" mrkla na něj.
"Nezapomeň, že hodinu před koncertem si musíš přijít ke vchodu určený personálu pro ty VIP lístky" opravdu mluvil o lístcích, protože nešla sama, nýbrž s sebou brala i Claudii.
"Budu tam na tebe čekat!" típla to a šla spát.
Nadešel Den D! Celou tu dobu si myslela, že to bude nejlepší den jejího života, ale nebyl. Vezmeme to postupně. Celý den byly s Claudií jako na vážkách, nesoustředily se a hned po škole zamířily domů, aby se namalovaly, udělaly si vlasy, převlékly se.. Koncert měl začínat v 19:30 a s Louisem se měly sejít o půl sedmé u vchodu pro personál. Jak se dalo čekat, obě dvě už dobrou půlhodinu před smluveným srazem stepovaly u oněch dveří a nervózně se rozhlížely. Pak konečně nastala doba, kdy se měl Louis objevit. Jenže po něm nebylo ani vidu, ani slechu. Slyšely pouze ječení fanynek, které se hromadily před hlavním vchodem a ani to jim na trpělivosti moc nepřidalo. Bylo sedm a ony si začaly dělat starosti. 19:15 a ony pořád neměly své lístky. Ječení se trochu ztišilo, jak se všichni nahrnuli dovnitř, jen ony dvě postávaly u bočního vchodu a čekaly. 19:20, pak 25..pořád ještě neztrácely naději. A pak to přišlo, na displejích mobilů a hodinek se objevil čas 19:30, ony neměly lístky, postávaly venku a čekaly na někoho, kdo se neobjeví. Tessa začala vztekle mlátit do dveří a lomcovat jimi, ale nic se nestalo. Chvíli tak pokračovala, než se za nimi ozvalo:
"Hej, co se to tu děje? Tady nemáte co pohledávat, zmizte!" mířil si to k nim nějaký chlap.
"Vy to nechápete, máme tu sraz s Louisem Tomlinsonem!" vykřikla Claudie, ale bodyguard se tomu jen zasmál a řekl: "To je zajímavé, ale já tohle dělám na jeho žádost" popadl je jako malé za zápěstí a vlekl je pryč.
"Au to bolí! Pusťte mě!" ječely svorně. Chlap je vyvlekl před hlavní vchod, až tam je pustil a díval se za nimi, dokud se mu neztratily z dohledu.
Obě dvě je to vzalo, ale smutná nálada Claudie se ani zdaleka nevyrovnala tomu, co prožívala Tessa. Vztek, zklamání, zoufalství.. Cítila, jak se jí láme srdce, když si uvědomila, že se na ně..že se na Ní Louis vykašlal. Spletla se v něm, naivně si myslela, že on je jiný, i když byl stejný jako všichni ostatní slavní zpěváci. Claudii řekla, že bude v pořádku a malátně zamířila domů.
Celý následující den nemluvila a byla jako bez života. Nikomu neřekla, co se stalo, protože nikdo kromě Claudie a jejích rodičů ani vlastně nevěděl, že si s Louisem kdy volala. Její univerzální vysvětlení bylo: "Ztratila jsem lístky, takže jsme tam s Claud nebyly". Nikdo si jich moc nevšímal, zajímavějším tématem pro ně byl včerejší koncert.
"..ale Louis se mi zdál nějakej přešlej! Chvílema jakoby chtěl odejít pryč.." zaslechla občas část nějakého rozhovoru.
"No a co, že byl smutnej" vyjela pak na Claudii, která to před ní zmínila "Vykašlal se na nás! Rozmluvil mi koupit si vlastní lístky a pak tam nepřišel! Přijeli sem! Po takový době..a on se na nás vybod a my o to přišly! On mi to slíbil..nechápu to! Myslela jsem si, že pro něj něco znamenám a že tam přijde, aby mě viděl! A místo toho na nás ještě poštval tu gorilu.. " do očí se jí tlačily slzy "To nic..prostě si zrušim skype, facebook, twitter..Zapomenu, že někdo jako Louis Tomlinson vůbec existuje!"
Minuly dny, týdny..ale ona stejně zapomenout nedokázala. Naprosto se odstřihla od internetu i televize, aby se vyvarovala Louiho případným omluvám, nechtěla je slyšet, nezajímaly ji. Místo toho předstírala, jako by se minulý rok nestal a jako by žádní One Direction neexistovali. Změnila si číslo, protože nesnesla pohled na Louisovo číslo, neustále blikající na displeji jejího mobilu. A přesto, že jí to srdce rozbíjelo na tisíce malých kousků, dál všem nalhávala, že k němu stejně nikdy nic necítila a že se má príma. Občas se tomu nevyhnula, přece jen zahlédla jeho fotku na titulní stránce novin a přečetla si pár řádků o tom jak 'Úžasný a nádherný Louis Tomlinson zůstává za záhadných důvodů v Praze..'. Překvapilo ji to, ale nešílela z toho jako všechny ostatní holky, které se snažily ho za každou cenu potkat a podnikaly za tím účelem nejrůznější pátrací akce. Titulků přibývalo, lidí, kterým na ní záleželo, ubývalo. Dokonce i Claudie s ní nemluvila, po tom co na ní zaječela, ať jí nechá bejt, protože ji nutila podívat se na twitter. Nevěděla, proč jí do toho tlačila, ale každým dnem ji to užíralo víc a víc. Měla takové tušení, ale sama sobě odpovídala, že to by neudělal. Každopádně jednou už to nevydržela, na twitter se přihlásila a ke svému zděšení spatřila desítky ne-li stovky Louisových tweetů. Všechny byly pro ni. Začala si je číst:
'Tess prosím odpusť mi to!'
'Tess já nevěděl, že vám něco udělá! Nevěděl jsem, že pude po vás!'
'Udělal jsem chybu, prosím zapomeň a odpusť mi!'
'Tesso, je mi to hrozně líto! Dej mi šanci to spravit!'
'Tess jestli si tohle čteš, čekám na tebe každý den na místě, o kterém si mi toho tolik řekla!'
V očích ji začaly pálit slzy, které mrkáním nedokázala zahnat a tak se jí začaly koulet po tvářích. Byla tak tvrdohlavá, že si neuvědomila, proč zůstal ve městě. Byl zrovna čtvrtek, měsíc po tom pitomém koncertu. Věděla, že nemůže čekat ani minutu, jinak možná přijde o největší příležitost jejího života. Doběhla do koupelny, kde si rychle rozčesala vlasy a volně si je nechala padat na ramena, Louis vždy tvrdil, že tak jí to sluší nejvíc, párkrát přejela řasenkou po už tak dost výrazných řasách. Převlíkáním se nezabývala, tak jak byla (úzké bílé rifle a tílko s nápisem I love London přes které si přehodila sako),vyrazila za klukem jejích snů, jenom ještě za běhu popadla kabelku. Věděla přesně, kam má jít.
A tak se stalo, že napříč všem svým rozhodnutím, na něj zapomenout, stála ani ne za půl hodiny před jejím nejoblíbenějším místem z celé Prahy, Lennonovou zdí, o které Louisovi básnila v jednom kuse a rozhlížela se kolem sebe. Nespočetněkrát už tady byla, vypisovala se ze svých pocitů a myšlenek, aby si vyprázdnila hlavu. Teď uviděla kluka, vyššího než byla ona, který jí byl moc dobře povědomý. Stál k ní zády, hlavu skloněnou, ale byla si jistá, že je to on. Postupně zrychlovala a blížila se k němu. Pak asi zaslechl její kroky a otočil se. V jeho modro-zelených očích se zračilo neskutečné překvapení, že ji vidí, ale rozběhl se jí vstříc. Objali se a trvalo dlouho, než se pustili. Když se tak stalo, oběma se po tvářích rozlil stejný úsměv. Pak ale Tessa posmutněla, vzpomněla si, proč se snažila zapomenout, že existuje.
"Mluv Lou" vybídla ho anglicky "Jakej důvod si měl k tomu, že ses na nás vykašlal? Proč mi tvůj bodyguard udělal tohle?" zvedla ruku a ukázala mu modřinu ve tvaru obrovské dlaně, obkreslující jí půlku předloktí "A nelži mi, já chci pravdu, i když se mi nebude líbit."
"Tess je mi to tak líto! Tak neuvěřitelně líto! Já tam chtěl přijít, vážně chtěl!" chytil mě opatrně za pochroumanou ruku.
"Ale?"
"Přijeli jsme do O2 arény až kolem čtvrt, cestou jsme měli takovou lehkou bouračku. Nic se nám nestalo, ale nebyl čas! I přesto jsem šel s těmi lístky..Pak mě ale zastavila ochranka a já jim řekl, že si jdu něco vyřídit s fanynkami, co čekají u bočního vchodu a oni řekli, že se o to postarají!" vysvětloval "Netušil jsem, že to pochopí tak, že se vás mají zbavit! Nikdy jsem nechtěl, aby ti někdo ublížil!"
"Od čeho máš mobil? Mohl si mi to napsat" vyčítavě se na něj dívala.
"Ani nevíš, jak moc mě to mrzí! Prosím, odpusť mi to." Zadíval se na ni. Pohled mu opětovala a zkoumavě se mu zadívala do očí. Snažila se vyčíst na co myslí.
"A pokud ti jde o ty lístky..Máš VIP vstup zdarma na náš koncert! Navždycky! Stačí jen říct" mrkl na ni a všechen její vztek jakoby se vypařil.
"Budu si to pamatovat" ušklíbla se. Chvíli bylo ticho, ale ne ten druh, kdy vám z něj začne pískat v uších, tohle ticho bylo příjemné, protože nepotřebovali slova na vyjádření toho, jak se cítili.
"Zayn měl pravdu" konstatoval Louis, když odcházeli, ruku v ruce "v Čechách jsou fakt nejhezčí a nejlepší holky."
"Kdybys nekecal" zasmála se Tess.
"Potřebuješ důkaz?" na to si ji přitáhl k sobě a začal prozkoumávat její rty.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tezz Tezz | Web | 4. března 2012 v 17:50 | Reagovat

Bože! To-je-úžasný! Je to opravdu úžasný! Moc, moc, MOC děkuju! :)))

2 Dem. Dem. | Web | 4. března 2012 v 19:35 | Reagovat

Božínku to je úžasné! :) Vážně povedené.Bože, ještě jednou je to úžasné :)

3 Paja1D Paja1D | 16. února 2013 v 13:52 | Reagovat

Nejlepší.. :**

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama