#1 Weird things I do when I'm alone

23. září 2013 v 19:48 | Lexi |  30 day challenge.

Weird things I do when I'm alone

(divné věci, které dělám, když jsem sama)



Hned první téma a já už se ztrácím v návalu všemožných asociací. Je toho tolik, co bych chtěla napsat, poněvadž, upřímně řečeno, ve chvíli, kdy se vytratím z lidské společnosti, se začnu chovat... zvláštně, jinak. Nejsem cvok ani schizofrenik, to ne, jen si patřičně užívám volnosti, času, kdy nikdo nesoudí, co, jak a proč dělám.
A takhle to dopadá (sepíšu krátký seznam, jinak bych se v tom opravdu zamotala):
  • Zpívám si. S kartáčem. Se srolovaným časopisem. Nebo fénem. I don't really care.
    (Ale, buďme upřímní, kdo to alespoň jednou nezkusil? ... Jestli nějakou výjimku, sebe kupříkladu, znáte, doporučte tomu člověku, aby dále nezahálel a do vystupování skočil po hlavě. Stojí to za to. Přísahám - na psí uši, na kočičí svědomí.)
  • Čtu si nahlas. Hlavně napínavé nebo srdceryvné dialogy a filozofické, sečtělé monology.
    (Například dnes si to odskákali chudáci Oberon s Pukem ze Snu noci svatojánské... Veřejně se jim tímto chci omluvit.)
  • Šklebím se - nejen - před zrcadlem a uvažuji nad tím, jaký blázen by si v budoucnu chtěl na krk uvázat někoho, jako jsem já.
    (Neodpovídejte, že pravděpodobně žádný, já si to uvědomuji i bez vás! :D
    Kromě tohohle ještě nacvičuju zvedání jednoho obočí... už mi to jde!)
  • Čmářu si na ruce návrhy mých budoucích tetování.
    (Nutno podotknout, že minimálně jeden rozhodně zrealizuji, protože ho pomalu ale jistě dotahuji k dokonalosti!!)
  • Vařím na úrovni prvotřídního kuchaře.
    (Problém ale spočívá v tom, že vždy všechno sním dřív, než stačí kdokoliv cokoliv ochutnat, a proto mi mé schopnosti nikdo nevěří.)
  • Občas jen zavřu oči a představuji si kolem sebe jinou realitu.
    (Přemýšlím například, co by mi tak řekli plyšáci, kdyby mohli mluvit. Asi by mě seřvali, že si pro sebe uzurpuji 99% postele... Oups?)
  • Cvičím.
    (Kdo mě zná, se možná podiví, ale je to tak. Indeed. Vlastně jsem dnes v polovině dřepovací challenge. Doufám jen, že vytrvám.)
  • Mluvím sama se sebou.
    (Ehm. Co k tomu dodat?)
  • Mluvím sama se sebou anglicky.
    (Asi ještě divnější, že? :D)
A jako poslední přicházííí *virbl, prosím* :
  • Směju a hihňám se každé ptákovině, na níž při svých toulkách po internetu/v novinách natrefím. A naopak také vehementně nadávám a marně zatlačuji slzičky deroucí se mi do očí při sledování/čtení čehokoliv dojemného. Dalo by se tedy říct, že jsem emočně nestabilní


Nenapadá mě právě žádný výstižný ani úderný závěr, proto jen uboze podotknu, že to by pro dnešek stačilo. :) :D

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bony Bony | 24. září 2013 v 12:28 | Reagovat

To čtení nahlas mě překvapilo. Já se mu vyhýbám už od první třídy. (:

Těší mě, že čteš Shakespeara. Vřele doporučuji Zkrocení zlé ženy. (:

To zpívání i šklebení do zrcadla taky moc dobře znám. (: A návrhy na potencionální tetování taky dělávám, ale ve škole, zvlášť v ekonomice. (:

2 Lexi Lexi | 24. září 2013 v 20:31 | Reagovat

[1]: Nevím proč to dělám, opravdu ne. :D
Na Zkrocení zlé ženy jsem byla v divadle. Per-fekt-ní!
To jsem ráda, že nejsem sama :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama